Digitalizace kulturního dědictví se nyní stává důležitou činností národních a regionálních institucí, ale i jednotlivců a neformálních skupin. Považuje se za důležitý prvek kulturní politiky a za příležitost pro iniciativy zdola nahoru. Zvláštní roli zde hraje digitalizace kulturních zdrojů, které jsou důležité pro kolektivní identitu různých skupin, včetně etnických a národnostních skupin. Digitalizace umožňuje chránit obsah těchto zdrojů před zničením nebo zapomenutím. Tímto způsobem podporuje kolektivní paměť různých komunit a posiluje jejich identitu. To je důležité zejména v souvislosti s globálními toky kulturních obsahů, v jejichž důsledku mohou být prvky místních kultur deformovány nebo zapomenuty. Proto je digitalizace zdrojů, které komunita označila za součást svého kulturního dědictví, důležitou součástí kulturních politik (na úrovni EU, na národní a regionální úrovni) a aktivit jednotlivců a skupin, pro které je zachování určitého kulturního obsahu důležité.